[vodácké]  [tady je Locovo]

Vavřinecký potok

Petr, táta, Loco
Petr, Jirka, Jakub
 
detailní fotogalerie
12. - 13. říjen 2002
WW II, kaskády WW IV
 mapka Vavřince

Sobota

Doubravčany => Kouřim

No, nevyrazili jsme zrovna nejdřív a když jsme se oblékali do neoprénů, ti co se svlíkali, se na nás dívali poněkud nejistě.
Tady je na místě obrovské poděkování: Eriku, díky, bez tebe bych nepřežil ani minutu. Brácha, díky, bez tebe by táta nepřežil ani minutu.

Zanedlouho měníme posádky. Petr přelézá z kajaku do kanoe k tátovi. Já zalézám do "kokpitu". Je to bžunda...
A je tu Toušická Kaskáda, aneb WWIV - to jedou jen blázni. Jdem se juknout.

Jedu!

V Toušicích jsme naposledy viděli vodáky. Od toho okamžiku jen přibývalo větví, stromků a křoví v řečišti a ubývalo světla. V jednu chvíli jsme zcela ztratili možnost putovat dál vodácky důstojným způsobem. I vzali jsme lodě na ramena a do půlky lýtek ve vodě jsme se vydali napříč lesem. Kde se vzal - tu se vzal: rybník Strašík. Pádlujem k výpusti. Za ní to báječně teče, ale je tam navigace. Jdem se juknout. Fuj: 2,5 m vysoký vodopádek s odporným vývařištěm. Nebylo by kde zastavit... Přenášíme, smráká se. Končíme asi 500 m před cílem u Kouřimského mlýna.

Vyspat, zahřát a osušit se jedeme do Modřan

Neděle

Církvice => Doubravčany

A je to v prdeli - neni vzduch! Na cestě potkáváme Petra, Jirku a Jakuba. Vánoční krajinou míříme do Církvic.

Sníh všude okolo, ale nálada rozhodně není na bodu mrazu:

<= Jen Petr na chvíli zaváhal, když bomba přestala foukat.
Převlékáme, připravujeme, nasedáme...

Lezeme do lodí a sami nevěříme, že to zvládneme

Nejlepší jízda na ledu

Tak zlý to zas nebylo, ale všichni jsme se dřív či pozdějc nebo dokonce několikrát koupali. Nakonec to už Jirkova Pálava nevydržela a praskla. Záchrana pro tátu a Jakuba. Já se snažím dohnat kluky, kteří jsou ve skutečnosti za mnou. Spoustu nepříjemných situací u padlých kmenů a nízkých lávek.

Ale jedno se musí uznat. WWII je parádní adrenalínová záležitost (tedy, kdybych seděl v klidu na singlu na kanoi, kde si věřím: proč ne, ale kajak jaksi ještě neovládám.

A to je konec.
Trochu se vydýchávám a provětrávám apartní bouli...