Voda s Balkovic partou
7. - 9.srpen 2002
Lužnice => Sázavavrchní admirál: Petr Balek
30 osob
11 plavidel
|  |
Původní plán:
Díky Lukáškovi a Berenice, respektive Terezce a Josce jsme se dali dohromady s Balkovými. Slovo dalo slovo a brzo jsme se vetřeli na perfektní akci:
VODA PRO DĚTI.
Letos se pojede Lužnice, jedna z nejhezčích řek. Děti mohou jet na raftu, my s Tinkou se budem rekreovat na naší laminátce.
Sraz ve středu 7.8. okolo 17:00 v kempu v Dráchově. (mezi Soběslaví a Veselím n. Lužnicí.)
Na tomto místě se musím přiznat ke kverulantství mě příslovečnému:
Jet vodu v srpnu, kdy bývá nejméně vody?
Jet Lužnici, na které bývá nejméně vody?
Jet až od Dráchova, když nejhezčí je to nahoře?
A proto velikánská omluva vrchnímu admirálovi:
Petře, promiň, netušil jsem, že máš smlouvu na počasí. Škoda, že jsme takoví měkoni...
Středa
Dopoledne dobalujem, dokupujem, cestovní horečka vrcholí, děti zlobí, Tinka je nervózní a já prudentní.
Předpověď stojí za ho... - na jihu jsou přívalové deště.
U Vydry nakládáme loď, Vydra samozřejmě zapomenul na objednané víno, tak kupujeme dvě litrovky ve skle (past na Tinku, jak se ukázalo později).
Vyrážíme směr Tábor. Osudový zlom nastává na obávané Dé jedničce. Začíná liják.
Někde u Benešova volá Petr:
"Ahoj, změna plánu, trochu moc prší. Kempy jsou pod vodou. Sejdem se v Soběslavi, spát budem v ubytovně"
"!?!"
K zimáku přijíždíme mezi prvními. Pavel s Gábinou nás ubytovávají a po nasazení protipovodňových sandálů (holinky jsme dětem nechali doma) se jdeme zotavit do hospody.
Joska má teplotu a tak se Šárkou přijedou asi až zítra.
Další část večera se nese ve znamení nepřetržitého přísunu dalších a dalších členů expedice.
Další část noci se nese ve znamení nepřetržitého přísunu dalších a dalších lahví "na ochutnání", což se zjevně nejvíc líbí čerstvému otci Jirkovi.
"Othevři mi sv sv svou světničku, já tě ne - poblinkám!"
"Thak jse em byl na disklotéce... A tam to bylo samý: UCUC, UCUC"
"Kubík je náádhernej."
"Kluk nebo holka?"
Čtvrtek - povodeň
"Kempy okolo řeky evakuovali, je vyhlášen povodňový stav."
"Pojedeme, nebo se zachováme jako rodiče?"
"Navrhuju dvě varianty: za á: zabalíme to, za bé: přejedem jinam."
"V úvahu přichází Ohře a Jizera."
"Neni nejblíž Sázava?"
Expedice se trhá na několik dílčích skupinek:
někteří (zodpovědní rodiče) odjíždějí domů
někteří (Konrád a jeho zodpovědní expedičníci) odjíždějí najít místo na Sázavě
ostatní přijedou dle Konrádovo instrukcí později (např. my - povodňoví turisti)
V hospůdce pod hotelem Kormorán ve Zlenicích je nádherně. Slunko svítí, děti se koupou v řece a nám je u pivka taky dobře. Druhý den vody se vydařil.
Kverulant by mohl říct, že dosud jsme na pádlo ani nesáhli, ale není to pravda. Někteří si zkusmo vyjeli na svých plavidlech, i když ne vždy to dopadlo dobře (například výprava na zříceninu nedopadla nejlépe).
Matky těch dětí, které se (pod Konrádovo - Pivoušovým vedením) vydaly na pozdně odpolední plavbu, začaly být v půl deváté trochu nervózní...
První láhev červeného padla za vlast-Jirku už včera. Těšíme se na druhou. Tinka vybaluje... Co dodat?
Pátek - konečně voda"
"Proč je tu ten sbalený raft?"
"Něco nevychází?"
Nakonec to snad klaplo dobře. Niky jsme jako záškodníka nasadili do raftu Petrovi, Luky vyfasoval nafukovací kajak a krátké pádlo a my narvali do laminátky tři barely (to je tuším premiéra).
Nádherné počasí nás provázelo i dnes a tak jsme jen smutně poslouchali zprávy o povodních na jihočeských řekách.
Flotila sestávala z jedenácti plavidel (nepočítejme v to některé muže přes palubu) a třiceti nářečníků. To působilo jisté potíže konkurenčním vyznavačům banánů, kteří často neměli kudy projet. Úsek Zlenice -> Týnec n. S. je plný jezů. Díky slušnému nadstavu naše laminátka všechny překonala jízdmo.
Lukáškovi začalo být špatně, teplota, bolení hlavy a přes léčení dobrým jídlem v Poříčí (Nikdy se nedejte nalákat hospodou u Huberta a pěkně došlapte až ke šraňkám do Poříčské hospody. Sice tam není takový výběr, ale jídlo vám opravdu přinesou.) se neuzdravil.
Loučíme se. Náš odjezd ale znamená příjezd dalších expedičníků, takže akce může pokračovat vesele až do neděle. Škoda, že bez nás.
